Biografie

Jaroslava Maxová absolvovala v roce 1980 Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého – obor ČJ a HV. Od roku 1980 do roku 1984 studovala Vysokou školu múzických umění v Bratislavě. Vystupovala ve Slovenském národním divadle již v době svých studií na VŠMU, po absolutoriu v r. 1986 zde přijala angažmá a okamžitě byla obsazována do stěžejních rolí především světového repertoáru. V sezóně 1994 hostovala na festivalu v Bregenz v Zandonaiově opeře Francesca di Rimini. V roce 1988 zpívala koncert z děl L. Perosiho pro Sv. otce Jana Pavla II. v jeho letním sídle v Castel Gandolfo. Hostovala na operních scénách a koncertních pódiích v Itálii, Německu, Holandsku, Španělsku, Francii, Švýcarsku, Rakousku, Maďarsku, Rusku a Turecku s řadou dirigentů světového jména (M. Atzmon, A. Sacchetti, A. Parott, H. Soudant, A. Jóo, F. Nagy, Z. Košler, J. Bělohlávek, O. Dohnányi, J. Wildner, A. Stöhr aj.). Spolupracuje s rozhlasem, televizí, gramofonovými firmami např. s londýnskou Romantic Robot.

V roce 1994 se Jaroslava Maxová staia sólistkou Národního divadla v Praze. Z rolí, které zde nastudovala, připomeňme Olgu v Oněginovi, Cherubína ve Figarově svatbě, Lolu v Sedláku kavalírovi, Radmilu v Libuši, Maddalenu v Rigolettovi, Octaviana v Růžovém kavalírovi, Slečnu Donnithornovou v Daviesově komorní hudebně-dramatické skladbě Vrtoch slečny Donnithornové, několik rolí v Klusákově aktovce Zpráva pro akademii, Filoménu v aktovce Bohuslava Martinů Dvakrát Alexandr, Medium v Davisově monodramatu.

Pedagogickou praxi získala během pěti let jako profesorka sólového zpěvu na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze.
V současnosti se zabývá hlasovými konzultacemi a výukou zpěvu.